Kontakt

Jana Krejčí
 jana.krejci@techlib.cz
 232 002 543

Čárové kódy pro české knihovny

Na těchto stránkach se dozvíte více o přidělování čárových kódů pro české knihovny. Také zde naleznete detaily systému či seznam knihoven s přiděleným prefixem.

Systém využití čárového kódu v knihovnách

Systém využití čárového kódu v knihovnách spravuje v České republice Národní technická knihovna, na Slovensku Centrum vědecko-technických informací. Byl vyvinut na konci 80. let především pro potřeby automatizované evidence výpůjček, lze jej však použít i pro jakékoliv jiné agendy - čtenářské průkazy, evidence majetku apod. Systém v současné době využívá téměř čtyři tisíce českých knihoven a institucí.

Prefixy pro tvorbu čárového kódu přidělujeme na základě formální e-mailové žádosti, která by měla obsahovat:

  1. Přesný název knihovny/instituce a siglu (pokud ji knihovna má)
  2. Adresu
  3. Kontaktní osobu (telefon, příp. e-mail)
  4. Počet knihovních jednotek (cca)
  5. Roční přírůstek (cca)

Zájemci si mohou vyžádat případné bližší informace od Jany Krejčí na adrese:

Národní technická knihovna
odd. 42
Technická 2710/6
160 80 Praha 6 - Dejvice
tel.: 232 002 543
e-mail: jana.krejci@techlib.cz

Seznam knihoven s přideleným prefixem

SiglaNameCodeCityStreetZip
ZLE002Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně - knihovna43792ZlínVavrečkova 7040760 01
Místní knihovna Žižkovo Pole43793p.PřibyslavŽižkovo pole582 22
HBG564Obecní knihovna v Dlouhé Vsi43794p.PřibyslavDlouhá Ves582 22
HBG012Místní knihovna Ždírec u Pohledu43795p.Havlíčkův BrodŽdírec u Pohledu580 01
HBG582Obecní knihovna Tis43796p.Tis u ChotěbořeTis582 43
HBG598Místní lidová knihovna Příjemky43797p.ChotěbořPříjemky583 01
HBG547Místní knihovna v Chřenovicích43798p.Ledeč nad SázavouChřenovice 1584 01
HBG526Místní lidová knihovna v Hněvkovicích43799p.Hněvkovice u Ledeče nad SázavouHněvkovice 57584 01
HBG533Obecní knihovna Jeřišno43800Jeřišnoč.p. 25582 74
HBG569Místní knihovna Slavíkov43801Slavíkov582 65
HBG562Obecní knihovna v Olešence43802p.PřibyslavOlešenka 42582 22
Místní knihovna Věžnice43803p.Věžnice u Havlíčkova BroduVěžnice582 52
HBG580Místní knihovna Okrouhlička43804p.ŠtokyOkrouhlička 48582 53
Místní knihovna Koječín43805p.HerálecKoječín582 55
HBG559Obecní knihovna Oudoleň43806OudoleňOudoleň 131582 24
HBG004Místní knihovna ve Veselém Žďáře43807p.Havlíčkův BrodVeselý Žďár 204580 01
Česká asociace pojišťoven43808Praha 1Na Poříčí 12110 00
SOG510Obecní knihovna Lomnice43809p.SokolovKraslická 44, Lomnice356 01
ZRG004Místní knihovna v Polničce43810p.Žďár nad SázavouPolnička591 01
ZRG510Obecní knihovna Bory43811BoryDolní Bory 232594 61
ZRG566Místní knihovna Rozsochy43812Rozsochyč.p. 146592 57
ZRG580Obecní knihovna Věcov43813Věcovč.p. 61592 44
ZRG512Místní knihovna v Mirošově43814p.BobrováMirošov 27592 55
ZRG518Místní knihovna v Koroužném43815p.Bystřice nad PernštejnemKoroužné 33593 01
ZRG562Místní lidová knihovna v Sulkovci43816p.RovečnéSulkovec 50592 65
ZRG564Obecní knihovna Nyklovice43817p.RovečnéNyklovice 42592 65
ZRG538Místní knihovna v Jívoví43818p.KřižanovJívoví 40594 51
LIG540Místní knihovna Rozstání43819p.Český DubRozstání 105463 43
OPG530Obecní knihovna Darkovice43820DarkoviceSpolečenská 11/6747 17
ABE352Informační centrum OSN43821Praha 1Železná 24110 00
JIG571Místní knihovna ve Vysokých Studnicích43822p.Luka nad JihlavouVysoké Studnice 122588 22
CLG522Obecní knihovna v Zahrádkách43823p.Zahrádky u České LípyZahrádky 108471 01
TRG515Obecní knihovna v Čáslavicích43824Čáslaviceč.p. 23675 24
TRG557Místní knihovna v Dolních Vilémovicích43825p.Lipník u HrotovicDolní Vilémovice 142675 52
TRG526Obecní knihovna Dukovany43826Dukovanyč.p. 8675 56
TRG527Místní lidová knihovna v Hartvíkovicích43827Hartvíkoviceč.p. 198675 76
TRG579Obecní knihovna Nárameč43828p.Budišov u TřebíčeNárameč 7675 03
TRG603Obecní knihovna v Rokytnici nad Rokytnou43829Rokytnice nad Rokytnouč.p.67675 25
TRG832Místní knihovna ve Zvěrkovicích43830p.Moravské BudějoviceZvěrkovice 46676 02
HOG556Místní knihovna v Hrubé Vrbce43831Hrubá Vrbkač.p. 133696 73
PEG561Obecní knihovna Těchobuz48832p.PacovTěchobuz 60395 01
LIG504Městská knihovna Hejnice48833HejniceNádražní 65463 62
UOG520Místní lidová knihovna České Heřmanice48834České Heřmaniceč.p. 75565 52
JHG531Obecní knihovna Třebětice48835p.DačiceTřebětice 11380 01
Základní umělecká škola Jaroměř48836JaroměřNa Obce 142551 01
TRG570Místní knihovna v Myslibořicích48837Myslibořiceč.p. 14675 60
CLG533Místní knihovna v Novinách pod Ralskem48838p.MimoňNoviny pod Ralskem 116471 24
BKG301ZŠ a MŠ Olešnice48839p.Olešnice na MoravěHliníky 108679 74
HOG565Obecní knihovna Tasov48840p.Hroznová LhotaTasov 89696 63
BKG515Obecní knihovna v Petrovicích48841p.Rájec-JestřebíPetrovice 134679 02

Více informací o využití čárového kódu v knihovnách

V souvislosti s automatizací základních knihovnických procesů vyvstala potřeba jednoznačné identifikace objektů evidovaných v datových bázích. Zejména z hlediska automatizované evidence výpůjček je třeba zabezpečit:

  1. jednoznačné označení knihovních jednotek, které jsou předmětem výpůjček, a dalších operací souvisejících s výpůjčkou (např. rezervací, upomínek, prolongací), a uživatelů (čtenářů), kterým jsou výpůjční služby poskytovány,
  2. bezchybný zápis těchto označení do příslušných bází dat.

Tyto dva základní požadavky lze nejjednodušším způsobem řešit metodami omezujícími chyby vzniklé lidským faktorem:

  • formální kontrolou na formát a duplicitu zvolených označení (což je záležitost programových prostředků),
  • zavedením některé z technik automatizovaného snímání těchto označení; ty kromě zvýšení spolehlivosti zápisu vstupních dat urychlují průběh příslušné operace.

Z hlediska automatizace meziknihovních výpůjčních služeb a případně i dalších procesů (cirkulace společného fondu více knihoven, apod.) se dále jeví jako výhodné opatřit knihovní jednotky nejen označením knihovní jednotky samotné, ale i označením knihovny, do jejíhož fondu náležejí. To umožňuje partnerským knihovnám při těchto procesech mnohonásobně využívat jednou již uložená data o knihovnách či informačních pracovištích.

S ohledem na uvedené požadavky, s využitím zkušeností vyspělých zahraničních knihoven a na základě dohody Státní technické knihovny v Praze se Slovenskou technickou knihovnou v Bratislavě, byl navržen systém využití čárového kódu pro označování knihovních jednotek. Ten byl projednán a doporučen na poradě státních vědeckých a ústředních knihoven v Národní knihovně v Praze v roce 1990 a v současnosti je prakticky využíván v několika stovkách knihoven.

Stručný popis systému

Návrh systému vyšel z následujících zásad:

  • označení knihovny a označení knihovní jednotky bude tvořit jediný údaj, vyjádřený čárovým kódem,
  • knihovnám se doporučuje užívat čárový kód systému "39" (přesněji "3 z 9"), neboť umožňuje vyjádřit všech prvních 128 znaků ASCII (tj. celé základní tabulky ASCII) a tudíž má univerzálnější použití,
  • systém však musí vyhovovat i kódování v systému EAN,
  • řešení by mělo být co nejuniverzálnější a zároveň co nejjednodušší,
  • řešení musí být prosté proměnlivých prvků.

Z toho vyplývá, že kód musí být pouze číselný a vyhovovat (přísnějším) požadavkům EAN.

Vzhledem k nárokům na obsah kódu je nutno vycházet z EAN 13, který má 12 znaků nesoucích informaci a 1 znak kontrolní. Součástí 12 významových znaků je prefix, který v tomto případě musí vyjadřovat, že jde o označení druhu kódu "interní", tj. pro knihovny v rámci ČR a SR. K tomu postačí první dva znaky prefixu.

Pro označení knihovny a knihovní jednotky je tedy k disposici 10 znaků. Tento řetězec je pak společný jak pro EAN, tak pro 39, přitom v systému 39 není prefix a nemusí - ale může - být kontrolní znak.

Vyjdeme-li dále z požadavků jednoduchosti, univerzálnosti a nevýznamovosti označení, je třeba rozdělit knihovny do skupin podle velikosti jejich fondů. Podle statistik je rozsah knihovních fondů jednotlivých knihoven v ČSFR maximálně řádu milionů. Pak pro označení knihovních jednotek v knihovnách

  • u nichž je předpoklad, že jejich fond překročí 9 milionů, bude pro označení knihovní jednotky třeba 8 znaků,
  • s fondem řádu milionů bude třeba 7 znaků,
  • s fondem řádu statisíců bude třeba 6 znaků, 
    atd.

Ze statistik je dále zřejmé, že pro označení knihoven s fondem

  • desítek milionů postačí 1 znak (9 knihoven),
  • řádově miliony svazků postačí 2 znaky (99 knihoven),
  • statisíců knihovních jednotek postačí 3 znaky (999 knihoven),
  • desetitisíců postačí 4 znaky (9999 knihoven). 
    atd.

Zbývá tedy jeden znak pro oddělení či odlišení kódu knihovny od kódu knihovní jednotky.

Z několika možných variant použití tohoto oddělovacího znaku (s ohledem na EAN to musí být číslo) byla použita tato:

Prvním (v případě EAN třetím) znakem kódu bude číslice, vyjadřující počet znaků využitých pro označení knihovny (např. pro knihovny s řádově milionovým fondem to bude číslice 2).

Shrneme-li, označení knihovní jednotky má vždy 10 číslic a skládá se ze tří prvků:

  1. první prvek (jeden znak) vyjadřuje počet znaků použitých pro označení knihovny (signalizuje tedy velikost knihovny),
  2. následuje číselný kód knihovny (1 až 4 znaky), vyjadřuje lokaci knihovní jednotky,
  3. a konečně vlastní označení konkrétní knihovní jednotky (8 až 5 znaků) v rámci dané knihovny.

Přehledně to ukazuje následující tabulka:

Velikost fondu knihovny (řádově)Struktura kódu
desítky milionů 1xyyyyyyyy
miliony 2xxyyyyyyy
statisíce 3xxxyyyyyy
desetitisíce 4xxxxyyyyy
  • x jsou číslice označení knihovny,
  • y jsou číslice označení knihovní jednotky

Při použití kódu "EAN 13" bude 10 znakům označení knihovní jednotky předcházet dvouznakový prefix a jako 13. znak bude následovat kontrolní číslice.

Závěr

Dohoda se Slovenskou technickou knihovnou v Bratislavě (dnes Centrum vědeckých a technických informací) rozdělila intervaly čísel potřebné pro označení knihovny tak, že první dvě třetiny v rámci příslušné řady budou použity pro knihovny ČR a poslední třetina pro knihovny SR.

Doporučujeme, aby tento systém byl aplikován pouze pro takový druh, resp. formu dokumentů, které přicházejí do úvahy pro meziknihovní služby, resp. jsou zařazovány do fondu v definitivní podobě (např. periodika již svázaná), resp. mají trvalejší význam. Neekonomické by bylo použít tento systém např. pro firemní literaturu tvořenou převážně prospekty a letáky, které jsou z fondu po čase vyřazovány.

Zveme každou knihovnu v ČR, která zavádí čárový kód pro označování svého fondu, aby se zúčastnila tohoto systému, který již využívají stovky knihoven v ČR i SR a který může usnadnit jejich spolupráci.

Editor: Jana Krejčí Poslední změna: 26.9. 2023 09:09