Program

moderátor: Aleš Vlk

Čtvrtek 6. října 2016

13.00  zahájení

I. blok: Věda s vidinou praktického uplatnění - utopie, nebo nutnost?

13.15 - 14.00  keynote: Martin Fusek, ÚOCHB AV ČR

Využití výsledků vědecké práce – ani utopie ani nutnost, ale součást eticky prováděné vědy

14.00 - 14.30  Jiří Nantl, CEITEC Masarykova univerzita

Vědecká kariéra jako osobní business case

14.30 - 15.00  Michal Pěchouček, ČVUT v Praze

Transfer technologií z univerzitního prostředí založením startupu

15.00 - 15.30  coffee break

II. blok:

15.30 - 16.00  Václav Matoušek, CF Plus Chemicals s.r.o.

Fluoralkylační činidla pro life sciences: Od nápadu k prvním platícím zákazníkům

16.00 - 16.30  Petr Ryšávka, Pharmaceutical Biotechnology s.r.o.

Od vakcín k probiotikům

16.30 - 17.15  Lightning talks - 9 × 5 minut na představení zajímavých projektů

17.15 - 17.30  coffee break

III. blok:

17.30 - 18.30  Panelová diskuse

(Martin Fusek, Zdeněk Hostomský, Václav Matoušek, Jiří Nantl, Michal Pěchouček, Petr Ryšávka)

od 18.30  večeře formou rautu v Galerii NTK

od 19.30  večerní program v Kampusu Dejvice

Pátek 7. října 2016

IV. blok: Pohled zvenčí

9.30 - 10.15 John R. Normanton

25 let akademického přenosu technologií a zakládání spin-out společností v Anglii a Walesu – Zkušenosti a příležitosti pro Prahu

10.15 - 11.00 Christian Stein, Ascenion

My beautiful TTO

11.00 - 11.20  coffee break

11.20 - 11.40  Martina Plačková, Mikrobiologický ústav AV ČR

Pozice začínajících vědců v Čechách a ve světě: Žádná bolest, žádný zisk?

11.40 - 12.00 Otakar Fojt, Britské velvyslanectví v Praze

Uplatnění akademického výzkumu v praxi - Hodný, zlý a ošklivý

12.00 - 12.30  závěrečná diskuse

12.30 - 13.00  oběd

Konference bude probíhat v českém a anglickém jazyce se simultánním překladem do angličtiny pro zahraniční hosty.

Přednášky a přednášející

Otakar Fojt

Uplatnění akademického výzkumu v praxi - Hodný, zlý a ošklivý

Bývalý britský ministr pro vědu, profesor David Willets, často říkal, že "práce vědce není skončená, pokud nekomunikoval výsledky svého výzkumu". A komunikací pan professor nemyslel jen formální publikaci v impaktovaném časopise. Myslel jí také aplikování vědeckých výsledků v praxi a popularizaci výsledků vědy pro veřejnost, aby se specializovaná znalost dostala z odborných kruhů do obecného povědomí. Je to nesnadný úkol, a je ještě obtížnější zhostit se ho dobře, poučit se, co funguje a co nefunguje a čemu jsou vědci v takovém procesu vystaveni. Autor příspěvku bude mluvit z vlastní zkušenosti s aplikovaným výzkumem na VUT, na oxfordské univerzitě, univerzitě v Yorku, Fields Institutu v Torontu a také ze své současné pozice vědeckého atašé britského velvyslanectví. Cílem příspěvku je motivovat vědce a ukázat, že když se chce, tak to jde. Je na vás, mladých odbornících, abyste nejenom dělali výbornou vědu a výzkum, ale abyste také výsledky svého výzkumu popularizovali a využívali v praxi.

Otakar Fojt vystudoval obor biomedicínský inženýr a doktorský program dokončil jako Chevening Scholar na Univerzitě v Oxfordu v roce 1997. Čtyři roky působil jako výzkumný pracovník na univerzitě v Yorku, ve Fields Institutu v Torontu a přednášel na dalších britských a kanadských univerzitách. V letech 2001 a 2002 řídil malou technologickou společnost v oblasti elektronické výroby ve střední Evropě. Od roku 2003 Otakar pracuje jako vědecký atašé britského velvyslanectví. Patří mezi 90 vědeckých diplomatů britské Science and Innovation Network, kteří ve 30 zemích světa rozvíjejí mezinárodní vědeckou spolupráci. Ve své pozici organizoval a moderoval desítky mezinárodních vědeckých konferencí na různá témata od řízení výzkumu a inovací, transferu technologií, ochrany duševního vlastnictví, biomedicínského výzkumu, Horizonu 2020, otevřeného přístupu k vědeckým publikacím až po bezpečnost nanotechnologií, globální rizika a rozvojové cíle Spojených národů. O těchto tématech také přednáší a věnuje se popularizaci vědy.

Martin Fusek

Využití výsledků vědecké práce – ani utopie ani nutnost, ale součást eticky prováděné vědy

Naprosto přirozeným výsledkem vědecké práce je její praktické uplatnění. I když není hlavním cílem je její součástí. Někdy se jedná o proces dlouhodobý, jindy relativně rychlý. Pro lepší pochopení je třeba rozlišovat různé typy výzkumné práce a jejich hodnocení paušálně nezjednodušovat.

Martin Fusek se posledních osm let věnuje problematice transferu technologií v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Je absolventem VŠCHT Praha v oboru organické chemie, Ph.D. získal na AV ČR v oboru biochemie. Během své vědecké kariéry pracoval čtyři roky jako postdoktorand v USA a SRN. Je profesorem biochemie na VŠCHT Praha, kde přednáší kurzy klinické biochemie a bioléčiv. Řadu let se zabýval základním výzkumem, v roce 1995 přešel do komerční sféry. Od roku 2007 je vedoucím procesu transferu technologií na ÚOCHB a od roku 2012 zástupcem ředitele pro strategický rozvoj.

Jiří Nantl

Jiří Nantl je v současnosti ředitelem CEITEC - Středoevropského technologického institutu na Masarykově univerzitě. V minulosti působil v řadě pozic ve vysokém školství a veřejné správě, mj. jako kancléř Masarykovy univerzity, ředitel odboru vysokých škol Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a náměstek ministra školství. Podílel se podstatným způsobem na přípravě reformy vysokoškolské legislativy, která vedla k přijetí novely zákona o vysokých školách v roce 2016, a na tvorbě Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020, byl jedním z tvůrců národního kvalifikačního rámce pro vysoké školství. Je členem správních rad Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, v minulosti byl též místopředsedou Rady vysokých škol, členem Národní rady pro kvalifikace a Výboru pro vzdělávací politiku OECD.

John R. Normanton

25 let akademického přenosu technologií a zakládání spin-out společností v Anglii a Walesu – Zkušenosti a příležitosti pro Prahu

V roce 1990 byl přenos technologií a zakládání spin-out společností, určených k využití a rozvoji duševního vlastnictví univerzit až do formy produktu nebo služby uplatnitelné na trhu, ještě v počátcích. Velká centra excelence v Oxfordu, Cambridge nebo na Imperial College London měla skvělé vědce, úžasnou publikační činnost a rozsáhlou mezinárodní spolupráci, ale pro většinu objevů a vynálezů nebyla dostatečně zajištěna ochrana duševního vlastnictví. Opravdu jen nemnozí vynálezci, kteří patentové přihlášky podali, byli součástí komerčního procesu. Většina komerční hodnoty duševního kapitálu vynálezu akademikům, vynálezcům a objevitelům unikala a profitovala z ní pouze komerční a průmyslová sféra. Akademické společnosti typu spin out byly naprostou vzácností. Akademický svět a průmysl byly téměř univerzálně vnímány jako „my a oni“ – bylo možné být součástí pouze jednoho nebo druhého. Přednášející načrtne změny, které zažil v oblasti farmaceutického vývoje léčiv v době jeho největšího rozvoje, ukáže, jak se podařilo mladé akademické pracovníky aktivně zapojit do komerčního úspěchu jejich vědeckých výsledků, a dokreslí, jak národní iniciativy ve Walesu dokáží takové propojení akademické a komerční sféry nastartovat - například vytvořením Life Sciences Hub Wales. Prezentace bude doplněna příklady současných aktivit spin-out společností, které vznikají v úzké spolupráci s multidisciplinárními týmy vědců z mnoha institucí a zabývají se výzkumem stěžejních témat veřejné zdravotní péče, jakými jsou rakovina, neurodegenerativní onemocnění a mikrobiální rezistence.

John R. Normanton se již více než 25 let zabývá strategickým plánováním a rozvojem aplikačního potenciálu výzkumných institucí zejména v oblasti farmacie a biotechnologií.
Jeho reference zahrnují management, implementaci a vyjednávání multi-milionových kontraktů na výzkum (včetně zajištění 26 mil. £ dvěma britským univerzitám od jediné společnosti v průběhu deseti let), strategické plánování a management ochrany duševního vlastnictví (přes 500 podaných patentových přihlášek) a rozvoj několika start-up a spin-out společností, včetně zajištění kapitálu na jejich úspěšný rozvoj.
Kromě založení a úspěšného managementu těchto společností působil také sedm let jako vedoucí pracovník spin-out společnosti pro transfer technologií při Imperial College v Londýně, která je dnes jako Imperial Innovations Ltd. s investičním portfoliem v hodnotě přes 220 mil. £ jednou z největších společností v oblasti transferu technologií na světě.

Michal Pěchouček

Transfer technologií z univerzitního prostředí založením startupu

Posláním univerzity je kromě kvalitního vzdělávání také výkon špičkového základního či aplikovaného výzkumu a aktivní přispění k transferu výsledků vědecké práce do aplikační praxe. Právě úspěšná aplikovatelnost výsledků vědy a výzkumu by měla být vedle publikačního a citačního ohlasu jedním z primárních měřítek kvality. Kvalitní univerzity v západní Evropě a Spojených státech tradičně spolupracují s průmyslem, který je respektuje pro jejich inovační potenciál a schopnost radikálně akcelerovat jeho konkurenceschopnost. Alternativou přímé průmyslové spolupráce je zakládání startupových společností, kde původci inovace – studenti, doktorandi nebo vědci - přímo řídí přenos technologie k zákazníkům a jsou na něm hmotně zainteresováni. Různé univerzity v anglosaském prostředí poskytují startupům různou podporu. Ačkoliv se z čistě statistického pohledu zakládat startup nevyplatí, jsem plně přesvědčen, že se jedná o jeden z nejlepších způsobů, jak můžou technologie, které pocházejí z vědy a výzkumu, radikálně měnit svět.

Martina Plačková

Pozice začínajících vědců v Čechách a ve světě: Žádná bolest, žádný zisk?

Martina Plačková je studentkou posledního ročníku postgraduálního studia Mikrobiologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v rámci kterého absolvovala několik zahraničních stáží. V roce 2014 získala studijní stipendium programu SCIEX, realizovaného pod záštitou švýcarské vlády, a jeden rok působila na Zürich University of Applied Sciences. Získané zkušenosti následně uplatnila na stáži na Graz Technical University v Rakousku, kde strávila čtyři měsíce v rámci programu AKTION. Od roku 2008 působí na Mikrobiologickém ústavu Akademie Věd a zároveň ve společnostech zabývajících se vzděláváním (www.scio.cz, s.r.o. , CIRCLE Education s.r.o.). V současnosti se připravuje na postdoktorskou stáž v zahraničí.

Petr Ryšávka

Od vakcín k probiotikům

Petr Ryšávka vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor genetika a molekulární biologie. Po dokončení studia a obhájení rigorózní práce získal na Masarykově univerzitě titul RNDr. Pracoval ve společnosti Bioveta, v roce 2008 ve spolupráci se společností Favea založil Pharmaceutical Biotechnology s.r.o., která se úzce profilovala na vývoj probiotik a nových preparátů určených k podpoře imunitního systému. Aktivně přednáší na farmaceutických a lékařských kongresech, je autorem patentu na biofilmová probiotika a celé řady užitných vzorů. Je členem rady Admirevet (Centrum výzkumu Veterinárního ústavu v Brně), Rady Centra materiálového výzkumu na FCH VUT v Brně a konzultantem pro transfer technologií v Centru mezinárodního klinického výzkumu.

Christian A. Stein

My beatiful TTO

Christian Stein je generálním ředitelem společnosti Ascenion. Předtím stál v čele patentové a licenční agentury německého Human Genome Project (PLA) v patentovém centru pro výzkum Fraunhofer. Titul PhD získal v molekulární biologii, titul MSc v Londýně v oboru Management of Intellectual Property Law. Christian Stein založil a spoluzaložil několik společností i mimo obor biotechnologie. Je konzultantem a poradcem v několika programech EU a expertních skupinách, působí v představenstvech několika biotechnologických společností. Rovněž je činný v představenstvu ATTP (Alliance of Technology Transfer Professionals).

Aleš Vlk (moderátor konference)

Aleš Vlk je absolventem oboru sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a doktorského programu Veřejná vysokoškolská politika na Twente Universiteit v Nizozemí. Působil kromě jiného jako poradce v Agentuře CzechInvest a na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Od roku 2008 je jednatelem společnosti alevia, která se zabývá organizací workshopů a vzdělávacích akcí zaměřených na výzkumné organizace a jejich postavení v systému výzkumu a vývoje v ČR. Současně je ředitelem think tanku TERI zaměřeného na terciární vzdělávání a vědeckou politikou. Působí také jako lektor vzdělávacích modulů, moderátor odborných akcí a externě vyučuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Bubenečská kolej