Hand-book of the economic products of the Punjab

Roku 1864 se stal Láhaur, hlavní město provincie Pandžáb v tehdejší Britské Indii (dnešním Pákistánu), místem velkolepé výstavy zemědělských produktů a řemeslných výrobků z provincie a zbytku Indie. Na místě byla postavena výstavní hala, původně zamýšlená pouze pro jednorázový účel exhibice, ale později se stala budovou Láhaurského muzea, jehož kurátorem byl svého času i otec Rudyarda Kiplinga. Výstava byla součástí procesu rekonciliace po Velkém indickém povstání v letech 1857cndash;1858 a setkala se s úspěchem. V prvních měsících ji navštívilo přes 1 000 lidí denně. Po jejím skončení se zrodila myšlenka na publikování katalogu vystavených exponátů podle vzoru mezinárodní výstavy v Londýně konané roku 1862. Původní idea se ale rozrostla a místo katalogu vznikla obsáhlá kniha.

Jejím autorem byl Baden Henry Powell (1841–1901), britský státní úředník, který sloužil v Indii od svých 19 let – jakmile dokončil nezávislou střední školu. V Pandžábu působil jako správce lesů a později se stal předsedou soudu v Láhauru. Roku 1883 byl oceněn Řádem Indické říše. O šest let později odešel do penze a přestěhoval se do Oxfordu.

Jeho publikace o produktech Pandžábu byla rozdělena do dvou dílů. První díl vydaný roku 1868 se zaměřoval primárně na zemědělskou produkci, druhý díl, který měl být původně dokončen o rok později, ale vyšel až roku 1872, popisuje řemeslnou výrobu.

Prvý díl je rozdělen do několika sekcí a podsekcí. První sekce se zabývá říší minerálů. Zde jsou obsaženy kovy, minerály používané pro účely paliva nebo jako stavební materiály. Druhá sekce se zaměřuje na produkty živočišné výroby. Zvířata jsou zde „rozpitvávána“ na substance používané v potravinářském průmyslu, medicíně, v manufakturách (kůže, peří, atd.). Zvláštní subkategorie se skládá z textilních materiálů (hedvábí, vlna), ale autor neopomněl ani pižmo pro potřeby parfumerie nebo košenilu (červené barvivo). Třetí sekci tvoří zemědělské plodiny, zejména produkce pšenice, ječmene, kukuřice, čaje, ovoce, koření, atd. Závěrečná čtvrtá sekce je věnována materiálům používaných ve výrobě, jako jsou kaučuk, oleje, barviva atd.

U každého produktu jsou popsány jeho obecné vlastnosti a poté je uvedeno, v jakých provinciích se vyskytuje a odkud byl jednotlivý exponát na výstavu dovezen. Nechybí číselné odkazy jednotlivých exponátů, což bylo dlouho po skončení výstavy bohužel poněkud irelevantní. Navzdory tomu zůstává kniha zajímavý zdrojem informací o zemědělství a zpracovatelském průmyslu Britské Indie ve2. polovině 19. století.

Kniha má formát A4, původní zelenou plátěnou vazbu se slepotiskovými rámci. V minulosti byla bohužel napadena červotočem. Obsahuje černobílé i barevné ilustrace. Můžete si ji přečíst v digitální podobě.